|
| |
|
|
Dar v symbolické komunikaci šlechtické společnosti českých zemí počátkem novověku
KALIVODA, Jakub
Předkládaná diplomová práce se zabývá dary ve společnosti předbělohorské české a moravské šlechty. Na základě analýzy epistolografických pramenů se pokouší přiblížit osoby dárců a obdarovaných, předměty posílané jako dary a účely, kterých měl tento společenský akt dosáhnout. Velké množství nalezených dopisů umožnilo použití kvantitativního přístupu, prameny jsou však analyzovány i sémanticky. Obdarování je v práci nahlíženo jako způsob komunikace, kterým si zúčastnění šlechtici předávali nějaké informace. Teoreticky je pohled na dary zakotven v antropologických a sociologických prací Marcela Mausse, Pierra Bourdieua a dalších.
|
|
|
Domácnost Marie Terezie ze Schwarzenberku v polovině 18. století
SUCHANOVÁ, Petra
Předkládaná diplomová práce se zabývá domácností Marie Terezie ze Schwarzenberku, rozené z Lichtenštejna, v první polovině 18. století. Na základě rozboru bohatého souboru badatelsky dosud nevyužitých písemných pramenů - především kalendáře ke psaní z let 1742 až 1744 - se autorka pokusila zrekonstruovat domácnost zmíněné schwarzenberské šlechtičny. Práce tematizuje nejen složení jejího dvora, ale také zejména náboženský mecenát, jenž představoval na prahu novověku jednu z nejvyšších položek v rozpočtu každého šlechtice. Nedílnou součást pojednání rovněž tvoří rekonstrukce hmotného vybavení domácnosti Marie Terezie ze Schwarzenberku, do kterého se promítala její urozenost a společenské postavení. Stranou pozornosti neponechává ani šlechtickou zábavu.
|
|
|
Manželské spory v 16. a 17. století. Případy porušení manželského slibu ve šlechtickém a měšťanském prostředí
KABÍČEK, Pavel
Tato bakalářské práce se zaměřuje na manželské konflikty v období raného novověku s přihlédnutím k případům porušení manželského slibu, zvláště ze šlechtického nebo měšťanského prostředí. Dále se týká výběru partnerů, námluv, dvoření, uzavíráním sňatků a majetkových skutečností souvisejících s otázkami manželství. Kromě toho pojednává o tehdejším soudnictví, jednotlivých soudech, které se podobnými záležitostmi zabývaly, a průběhem soudních řízení. Hlavními prameny pro tuto práci byly dochované záznamy sporů z Národního archivu v Praze, ze sbírky Stará manipulace ze 16. až 17. století. V těchto listech jsou zapsány žaloby a průběhy daných pří. Cílem je tyto kauzy zrekonstruovat a vytvořit obraz o řešení manželských rozepří.
|
|
|
Relátoři českých zemských sněmů v letech 1606-1610
ZIMOLA, Josef
Předkládaná práce se věnuje urozeným relátorům zemských sněmů Českého království v letech 1606-1610 a navazuje tak na bakalářskou práci. První část se věnuje krátkému shrnutí poznatků o tehdejším sněmovnictví a jeho roli v politickém systému předbělohorského státu. V další kapitole se práce zaměřuje na nastínění politického pozadí let, ve kterých zkoumané sněmy probíhaly. Ze sněmovních usnesení vzešly také seznamy přítomných relátorů, které jsou klíčem pro nejdůležitější část práce, což je zejména analýza skladby šlechty, která byla zasedání zemskému sněmu přítomna. Údaje o přítomných urozencích byly zjišťovány zejména s použitím dostupné literatury a vydaných pramenů. K základním zkoumaným charakteristikám u těchto osob patří stavovské začlenění, krajská příslušnost, majetnost, náboženská orientace, některé kulturní aktivity a také vzájemné příbuzenské vazby. Závěr práce obsahuje také pokus o vymezení sněmovního jádra a porovnání výsledků výzkumu se závěry z bakalářské práce. Hlavním cílem práce je zejména prohloubení dosavadních poznatků o tom, jaké osoby na počátku 17. století hájily stavovské zájmy na zemských sněmech.
|
|
|
Zvíře v každodenní komunikaci na dvoře Jindřicha staršího ze Švamberka
KALIVODA, Jakub
Bakalářská práce se zabývá symbolickými významy zvířecích darů na dvoře renesančního jihočeského velmože Jindřicha staršího ze Švamberka. Pojednává o osobách na obou stranách komunikace, o rodu pánů ze Švamberka a jeho představiteli Jindřichovi starším ze Švamberka a o spřízněných šlechticích, kteří mu posílali zvířecí dary. Na těchto základech zkoumá roli zvířat ve šlechtické komunikaci. Nakonec se snaží odhalit hierarchii zvířecích darů. Práce je pokusem o použití historickoantropologického směru animal studies na prostředí české raně novověké šlechty.
|
|
|
Páni z Hradce a Slavatové z Chlumu a Košumberka v polovině 16. století
BLÁHOVÁ, Gabriela
Předkládaná diplomová práce se zabývá dvěma šlechtickými rody v polovině 16. století. Zaměřuje se na jejich propojení a vztahy dvou nejvýznamnějších představitelů rodů - Jáchyma z Hradce a Diviše Slavaty z Chlumu a Košumberka. První kapitola přibližuje dosavadní bádání o šlechtě v raném novověku. Následně je vylíčen každodenní život šlechtice. Druhá kapitola se zabývá pány z Hradce s důrazem na osobnost Jáchyma. V další kapitole je pojednáno o Slavatech z Chlumu a Košumberka a o Diviši Slavatovi. Poslední kapitola tvoří jádro diplomové práce. Popisuje formální znaky Divišovy korespondence švagrovi Jáchymovi a analyzuje témata dopisů. Součástí diplomové práce je také edice této korespondence.
|
|
|
Neobaroko jako nástroj šlechtické reprezentace v jižních Čechách
SKOŘEPOVÁ, Eva
Diplomová práce s názvem Neobaroko jako nástroj šlechtické reprezentace v jižních Čechách vychází z bakalářské práce Evy Skořepové, v níž se věnovala stavební historii zámku v Chlumu u Třeboně se zaměřením na neobarokní přestavbu a kontext stylu neobaroka v rámci historizujících slohů. Tímto směrem vede její bádání dále. V diplomové práci vyzdvihuje tři neobarokní stavby vystavěné na území jižních Čech z iniciativy členů šlechtických rodů. Je to zámek v Chlumu u Třeboně, který nechal přestavět do neobarokní podoby arcivévoda František Ferdinand d´Este, Hardtmuthova vila v Českých Budějovicích, jejíž stavebníky byli manželé Franz a Anna von Hardtmuth, a hrobka rodu Berchtoldů v Neznašově u Týna nad Vltavou vystavěná na přání Juliany Schnöblingové rozené Berchtoldové. Na základě hlubšího bádání zaměřeného na osoby stavebníků, historii místa výstavby a stavební historii jednotlivých objektů je poukázáno na souvislosti, které mohly stavebníky vést k výběru neobarokního stylu. Ten s sebou v této době slohové roztříštěnosti nesl mimo estetických kvalit také politický a ideový podtext, který autorka v předkládané práci neopomněla. V textu zasadila nástup historizujících slohů do vývoje architektury 19. století a reflektovala dobový pohled na baroko, který ovlivňoval přijetí neobarokních forem v rámci historismů. Důležitým faktorem, s nímž se v textu pracuje, je koncept rakouského národního slohu spočívající ve stylu neobaroka, který zformuloval a obhajoval Albert Ilg. Odpověď na zásadní otázku "Proč neobaroko?" se autorka snaží nalézt v závěru své kvalifikační diplomové práce.
|
|
|
Johanka z Krajku a Jednota bratrská
Kaleta, Juda ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje Johance z Krajku, šlechtičně doby jagellonské, která je známá díky své podpoře Jednoty bratrské a následnému vstupu do tohoto společenství. Práce obsa- huje dvě části, z nichž se každá snaží nahlížet na postavu paní z Krajku z jiné perspektivy. První část zpracovává ucelenou biografii šlechtičny s přihlédnutím k dobovému dění, kte- ré život Johanky formovalo. Druhá část se zabývá problematikou Jednoty bratrské a jejího vztahu k Johance z Krajku. Po krátkém úvodu do složitého vztahu této mladé církve a svět- ské moci je úsilí směřováno k postižení projevů osobní zbožnosti a jejich specifik v rámci bratrské věrouky (zejména na základě rozboru Johančina Vyznání víry). Okrajově se práce dotýká otázek genderu a postavení ženy v době před nástupem Habsburků. 1
|
|
|
Česko-míšeňské pomezí v období vlády Jana Lucemburského
Machková, Irena ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Žalud, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem vytváření mocenskopolitických opor ze strany Jana Lucemburského, přičemž se zaměřuje na pohraniční oblast severozápadních a částečně taktéž severních Čech. Snaží se představit způsoby, pomocí kterých mohl český panovník překonat bariéru v podobě silné domácí opozice, složené z předních zástupců české šlechty, mezi něž rozhodně patřil Jan z Vartemberka, a vytvořit systém mocenských opor, s jejichž pomocí pak mohl realizovat své vnitropolitické i zahraničněpolitické plány. Snaží se tedy postihnout, do jaké míry český král Jan Lucemburský využíval lenního principu západoevropského typu, dynastické politiky i podpory městského zřízení jakožto prostředků k formování opor vlastní moci ve strategicky důležitých regionech a jak byl v této své činnosti úspěšný. Součástí této bakalářské práce je taktéž přehled expanzivních aktivit českých panovníků v oblasti česko- míšeňské hranice v 11. až 13. století a v souvislosti s tím pak též stručný nástin expanzivních zájmů přemyslovských konkurentů na opačné straně zemské hranice, míšeňských markrabat a od roku 1248 rovněž durynských lantkrabat z rodu Wettinů. Klíčová slova: Jan Lucemburský, česko-míšeňská hranice, severozápadní a severní Čechy, královské město Ústí nad Labem, Wettini, zemská šlechta, proces formování opor...
|
host ::
RSS.